<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<rss version="2.0" xml:base="http://marathiblogs.net" xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/">
<channel>
 <title>Marathiblogs.net feed of all recently published Marathi posts</title>
 <link>http://http://marathiblogs.net/recent_posts/feed</link>
 <description>Marathiblogs.net feed of all recentely published Marathi posts on all Marathi blogs on the Internet.</description>
 <language>mr</language>
<item>
 <title>&quot;यु नो  व्हॉट&quot;: ४</title>
 <link>http://nilesharte.blogspot.com/2012/05/blog-post.html</link>
 <description>&lt;p&gt;ओ के ...कबूल!त्यांना &#039;सेक्सी&#039; किंवा &#039;म्हातारे&#039; म्हणायला माझी चक्क फाटतेय! म्हणजे आधीच्यांचं ठीक होतं:इफ्तिकार तर गेलाच बिचारा! आणि मार्गु अण्णा किंवा ज्युडू बेबी कुठे मला आयुष्यात भेटायला...ते मस्त राहत असतील हॉलीवूड: सन स्ट्रीट बुलेवा नाय तर लंडन: वेस्ट एंडला! मी इकडे त्यांच्या नावाने काय तारे तोडतोय त्यांना काय घंटा कळायला??&lt;br /&gt;पण ...&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;a href=&quot;http://nilesharte.blogspot.com/2012/05/blog-post.html&quot;&gt;पुढे वाचा&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;</description>
 <source url="http://nilesharte.blogspot.com/feeds/posts/default">Marathi</source>
 <dc:source>http://nilesharte.blogspot.com/2012/05/blog-post.html</dc:source>
 <pubDate>2012-05-16T14:09:00-07:00</pubDate>
 <dc:creator>Nil</dc:creator>
 <guid isPermaLink="false">113895 at http://marathiblogs.net</guid>
</item>
<item>
 <title>साठी</title>
 <link>http://hemantathalye.wordpress.com/2012/05/17/%e0%a4%b8%e0%a4%be%e0%a4%a0%e0%a5%80/</link>
 <description>&lt;p&gt;काल परवाच आपल्या देशातील सरदारांची नव्हे तर आपल्या देशाच्या एकमेव लोकसभेची ‘साठी’ साठा उत्तरे ‘सं’पूर्ण झाली. पाच एकशे सरदार लोकसभेत आणि काही ‘तिहारातून’ या ‘सुवर्ण’क्षण अनुभवला. ठरल्याप्रमाणे लोकशाहीचा आणि पर्यायाने लोकसभेचा उदो उदो केला. आमच्या विशेष प्रतिनिधीकडून मिळालेल्या माहिती नुसार अनेक सरदारांनी गेल्या ‘साठ’ वर्षात देशात कशी ‘साठमारी’ केली याचे यथोचित आणि ...&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;a href=&quot;http://hemantathalye.wordpress.com/2012/05/17/%e0%a4%b8%e0%a4%be%e0%a4%a0%e0%a5%80/&quot;&gt;पुढे वाचा&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;</description>
 <source url="http://hemantathalye.wordpress.com/feed/atom/">हेमंत आठल्ये</source>
 <dc:source>http://hemantathalye.wordpress.com/2012/05/17/%e0%a4%b8%e0%a4%be%e0%a4%a0%e0%a5%80/</dc:source>
 <category domain="http://marathiblogs.net/taxonomy/term/41378">घोटाळा</category>
 <category domain="http://marathiblogs.net/taxonomy/term/61129">प्रश्नचिन्ह</category>
 <category domain="http://marathiblogs.net/taxonomy/term/27664">मी</category>
 <category domain="http://marathiblogs.net/taxonomy/term/37231">व्यंगचित्र</category>
 <category domain="http://marathiblogs.net/taxonomy/term/62812">साठी</category>
 <pubDate>2012-05-16T12:49:00-07:00</pubDate>
 <dc:creator />
 <guid isPermaLink="false">113894 at http://marathiblogs.net</guid>
</item>
<item>
 <title>असंही प्रेम</title>
 <link>http://reghana.wordpress.com/2012/05/16/%e0%a4%85%e0%a4%b8%e0%a4%82%e0%a4%b9%e0%a5%80-%e0%a4%aa%e0%a5%8d%e0%a4%b0%e0%a5%87%e0%a4%ae/</link>
 <description>&lt;p&gt;प्रेमाविषयी मी बऱ्याच पोस्ट लिहिल्यात आहेत. त्यात जसा अनेक प्रेम कवितांचा तसाच काही लेखांचाही समावेश आहे. माणसं एकमेकांवर प्रेम करतात. त्या प्रेमाला नात्यांच्या अनेक किनारी असतात. नातं जेवढं जवळचं तेवढी प्रेमाची दृढता अधिक. तू तुझ्या भावावर प्रेम कर असं कुठल्याही बहिणीला सांगावं लागत नाही. तसंच तुला बाळ झालंय आता तुला पान्हा फुटायला हवा असं कुठल्या आईला सांगावं लागत नाही. ...&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;a href=&quot;http://reghana.wordpress.com/2012/05/16/%e0%a4%85%e0%a4%b8%e0%a4%82%e0%a4%b9%e0%a5%80-%e0%a4%aa%e0%a5%8d%e0%a4%b0%e0%a5%87%e0%a4%ae/&quot;&gt;पुढे वाचा&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;</description>
 <source url="http://reghana.wordpress.com/feed/atom/">रे घना</source>
 <dc:source>http://reghana.wordpress.com/2012/05/16/%e0%a4%85%e0%a4%b8%e0%a4%82%e0%a4%b9%e0%a5%80-%e0%a4%aa%e0%a5%8d%e0%a4%b0%e0%a5%87%e0%a4%ae/</dc:source>
 <category domain="http://marathiblogs.net/taxonomy/term/32050">trees</category>
 <category domain="http://marathiblogs.net/taxonomy/term/24927">झाड</category>
 <category domain="http://marathiblogs.net/taxonomy/term/5559">प्रेम</category>
 <category domain="http://marathiblogs.net/taxonomy/term/5600">मैत्री</category>
 <category domain="http://marathiblogs.net/taxonomy/term/5098">राजकारण</category>
 <category domain="http://marathiblogs.net/taxonomy/term/10892">राजकीय</category>
 <category domain="http://marathiblogs.net/taxonomy/term/3025">ललित</category>
 <category domain="http://marathiblogs.net/taxonomy/term/989">लेख</category>
 <category domain="http://marathiblogs.net/taxonomy/term/16049">शेती</category>
 <category domain="http://marathiblogs.net/taxonomy/term/5566">सामाजिक</category>
 <pubDate>2012-05-16T11:18:00-07:00</pubDate>
 <dc:creator />
 <guid isPermaLink="false">113893 at http://marathiblogs.net</guid>
</item>
<item>
 <title>हो जा रंगीला रे</title>
 <link>http://feedproxy.google.com/~r/blogspot/uIlTf/~3/y852oGvGAsA/blog-post_16.html</link>
 <description>&lt;p&gt;हिंदी सिनेमा तसाही जाणिवेच्या फोकसमधून फारसा दूर नसतो, कोणत्या ना कोणत्या रूपाने रोज भेटतच असतो. त्यात शर्मिलाचं हे सुरेख पोस्ट वाचनात आलं. ते वाचल्यानंतर विचारांची गाडी एका वेगळ्याच दिशेने सुरू झाली. आणि सुरू झाल्यावर थांबायचं नावच घेईना. त्या गाडीला रूळावर आणण्याचा हा एक प्रयत्न. &lt;/p&gt;
&lt;p&gt;लहानपणापासून हिंदी सिनेमाचं बाळकडू मिळालेलं. नंतर कालेजात असताना जागतिक ...&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;a href=&quot;http://feedproxy.google.com/~r/blogspot/uIlTf/~3/y852oGvGAsA/blog-post_16.html&quot;&gt;पुढे वाचा&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;</description>
 <source url="http://rbk137.blogspot.com/feeds/posts/default">Random Thoughts</source>
 <dc:source>http://feedproxy.google.com/~r/blogspot/uIlTf/~3/y852oGvGAsA/blog-post_16.html</dc:source>
 <pubDate>2012-05-16T10:38:00-07:00</pubDate>
 <dc:creator />
 <guid isPermaLink="false">113892 at http://marathiblogs.net</guid>
</item>
<item>
 <title>साने गुरुजी समग्र साहित्य</title>
 <link>http://pustakveda.blogspot.com/2012/05/blog-post_16.html</link>
 <description>&lt;p&gt;नमस्कार मित्र-मैत्रिणींनो,&lt;br /&gt;साने गुरुजींचे साहित्य वाचले नाही असा वाचक दुर्मिळच आहे.&quot;श्यामची आई&quot; ही साने गुरुजींची अजरामर कलाकृती असली तरी साने गुरुजींनी एवढे चतुरस्त्र लेखन केले आहे की त्यांचे प्रत्येक पुस्तक एक वेगळा अनुभव ठरावा. &lt;br /&gt;साने गुरुजींचे समग्र साहित्य इंटरनेटच्या माध्यमातून वाचकांपर्यंत पोहोचवण्याचा एक प्रामाणिक ...&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;a href=&quot;http://pustakveda.blogspot.com/2012/05/blog-post_16.html&quot;&gt;पुढे वाचा&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;</description>
 <source url="http://pustakveda.blogspot.com/feeds/posts/default">पुस्तकवेडा</source>
 <dc:source>http://pustakveda.blogspot.com/2012/05/blog-post_16.html</dc:source>
 <pubDate>2012-05-16T08:33:00-07:00</pubDate>
 <dc:creator>सागर भंडारे (Sagar Bhandare)</dc:creator>
 <guid isPermaLink="false">113889 at http://marathiblogs.net</guid>
</item>
<item>
 <title>मारतो बाता पुन्हा...</title>
 <link>http://kavitaekshabdkhel.blogspot.com/2012/05/blog-post_16.html</link>
 <description>&lt;p&gt;भांडतो आता पुन्हाजोडतो गाता पुन्हा...&lt;br /&gt;युद्ध झाले रे सुरु कां रिता भाता पुन्हा... &lt;br /&gt;द्रौपदी धोक्यात तू ना कुणी त्राता  पुन्हा ..&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;वादळांशी तो लढे मोडका छाता ...&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;a href=&quot;http://kavitaekshabdkhel.blogspot.com/2012/05/blog-post_16.html&quot;&gt;पुढे वाचा&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;</description>
 <source url="http://kavitaekshabdkhel.blogspot.com/feeds/posts/default">कविता - एक शब्दखेळ</source>
 <dc:source>http://kavitaekshabdkhel.blogspot.com/2012/05/blog-post_16.html</dc:source>
 <pubDate>2012-05-16T05:50:00-07:00</pubDate>
 <dc:creator>श्रीधर जहागिरदार</dc:creator>
 <guid isPermaLink="false">113888 at http://marathiblogs.net</guid>
</item>
<item>
 <title>स्वा. सावरकर</title>
 <link>http://prabhakarkulkarni.blogspot.com/2012/05/blog-post.html</link>
 <description>&lt;p&gt;भारतीय ईतीहासातील सहा सोनेरी पाने हे पुस्तक आता ईंन्ग्रजी मधे भाषांतरीत झाले आहे . ते खाली दिलेल्या लिन्क वर उपलब्ध आहे. जगातल्या सर्व हिंदूंनी वाचलेच पाहीजे असे हे पुस्तक आहे. पाकिस्तानात हिंदुंचे बेहाल चालु आहेत. तीथे हिंदू १५% होते. आता १% पन उरले नाहीत. पाकिस्तान व बांग्लादेशातील हिंदू भारतीय हिंदूं कडे मोठा भाउ ह्या नजरेने मदती साठी पहातात. दुर्दैवाने कुनीही ...&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;a href=&quot;http://prabhakarkulkarni.blogspot.com/2012/05/blog-post.html&quot;&gt;पुढे वाचा&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;</description>
 <source url="http://prabhakarkulkarni.blogspot.com/feeds/posts/default">prabhakar kulkarni</source>
 <dc:source>http://prabhakarkulkarni.blogspot.com/2012/05/blog-post.html</dc:source>
 <pubDate>2012-05-16T07:59:00-07:00</pubDate>
 <dc:creator>प्रभाकर कुळकर्णी</dc:creator>
 <guid isPermaLink="false">113887 at http://marathiblogs.net</guid>
</item>
<item>
 <title>खटला………भाग-२</title>
 <link>http://jayantpune.wordpress.com/2012/05/16/%e0%a4%96%e0%a4%9f%e0%a4%b2%e0%a4%be-%e0%a4%ad%e0%a4%be%e0%a4%97-%e0%a5%a8/</link>
 <description>&lt;p&gt;तू माझ्यासाठी जे काय करतो आहेस त्यासाठी मी तुझा खरेच आभारी आहे. नाहीतर तू मला पोलिसांच्या ताब्यात देऊन हात झटकू शकला असतास. तेच तुझ्यासाठी बरं होते..”&lt;br /&gt;
 “बरे असणे हे सर्वोत्तम असतेच असे नाही” मी माझ्या एका जून्या मित्राचे, मार्क्विसचे वाक्य त्याच्या तोंडावर फेकले. त्याला ही अशी वाक्ये तयार करायचा छंद होता. ते वाक्य उच्चारल्यावर मला अगदी बरे वाटले. खरे तर काहीच कारण नव्हते. ...&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;a href=&quot;http://jayantpune.wordpress.com/2012/05/16/%e0%a4%96%e0%a4%9f%e0%a4%b2%e0%a4%be-%e0%a4%ad%e0%a4%be%e0%a4%97-%e0%a5%a8/&quot;&gt;पुढे वाचा&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;</description>
 <source url="http://jayantpune.wordpress.com/feed/atom/">मराठीतील लेखन – जयंत कुलकर्णी.</source>
 <dc:source>http://jayantpune.wordpress.com/2012/05/16/%e0%a4%96%e0%a4%9f%e0%a4%b2%e0%a4%be-%e0%a4%ad%e0%a4%be%e0%a4%97-%e0%a5%a8/</dc:source>
 <category domain="http://marathiblogs.net/taxonomy/term/43459">प्रवर्ग नसलेले</category>
 <pubDate>2012-05-16T07:48:00-07:00</pubDate>
 <dc:creator />
 <guid isPermaLink="false">113886 at http://marathiblogs.net</guid>
</item>
<item>
 <title>सावरकरांच्या समाजक्रांतीचे अंतरंग: एक समीक्षा</title>
 <link>http://sanjaysonawani.blogspot.com/2012/05/blog-post_16.html</link>
 <description>&lt;p&gt;माझे मित्र डा. मधुसुदन चेरेकर यांनी मला स्नेहपुर्वक सावरकरांवर शेषराव मोरे यांनी लिहिलेले दोन ग्रंथ (संक्षिप्त आवृत्या) आवर्जुन पाठवल्या व मी त्यावर लिहावे असे सुचवले. मी या माझ्या निकततम मित्राचा आभारी आहे. मी अत्यंत पुर्वग्रहरहित दृष्टीने त्यांनी पाठवलेले दोन्ही ग्रंथ आवर्जुन वाचले व आता त्यापैकी &quot;सावरकरांच्या समाजक्रांतीचे अंतरंग&quot; या ग्रंथावर, व तेही दुस-यांदा ...&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;a href=&quot;http://sanjaysonawani.blogspot.com/2012/05/blog-post_16.html&quot;&gt;पुढे वाचा&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;</description>
 <source url="http://sanjaysonawani.blogspot.com/feeds/posts/default">संजय सोनवणी (Sanjay Sonawani)</source>
 <dc:source>http://sanjaysonawani.blogspot.com/2012/05/blog-post_16.html</dc:source>
 <category domain="http://marathiblogs.net/taxonomy/term/5566">सामाजिक</category>
 <category domain="http://marathiblogs.net/taxonomy/term/58224">साहित्य-चर्चा</category>
 <pubDate>2012-05-16T06:17:00-07:00</pubDate>
 <dc:creator>Sanjay Sonawani</dc:creator>
 <guid isPermaLink="false">113885 at http://marathiblogs.net</guid>
</item>
<item>
 <title>चर्मोद्योग आणि चर्मकार समाजाच्या विकासासाठी : &#039;लिडकॉम&#039;</title>
 <link>/</link>
 <description>&lt;p&gt;लिडकॉम (LIDCOM) म्हणजेचमहाराष्‍ट्र चर्मोद्योग विकास महामंडळ (Leather Industries Development Corporation of Maharashtra). हा महाराष्ट्र शासनाचा उपक्रम आहे. आता या महामंडळाचे नावसंत रोहिदास चर्मोद्योग व चर्मकार विकास महामंडळ मर्यादित असेकरण्‍यात आले आहे. चर्मकार समाजाच्या विकासासाठी स्थापन केलेल्या या महामंडळाविषयी थोडक्यात प्रस्तावना :&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;अनुसूचित जातीतील चर्मकार समाजाच्‍या सामाजिक व आर्थिक ...&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;a href=&quot;http://marathiblogs.net/&quot;&gt;पुढे वाचा&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;</description>
 <pubDate>1969-12-31T16:00:00-08:00</pubDate>
 <dc:creator />
 <guid isPermaLink="false">113882 at http://marathiblogs.net</guid>
</item>
</channel>
</rss>

